Moje cesta k fotografii

V době, kdy jsem se měla rozhodnout, na jakou střední školu se přihlásit a co budu v životě dělat, jsem neměla ani tušení, čím že bych to vlastně chtěla být. I když  je pravda, že fotografie mě bavila odjakživa, volba na fotografickou školu nepadla a já jsem šla tam, kam kamarádka. Dodnes si ale vzpomínám, jak jsem se zájmem sledovala dědečka při práci v zatemněné koupelně, jak namáčí papíry do různých nádob a následně je věší na prádelní šňůru nad vanou. Už jako dítě mě bavilo sledovat, jak se zavěšený kus papíru mění v příběh. Jak z ničeho vzniká něco - hotová fotka. Ráda jsem si prohlížela krabice s fotkami a to se promítlo i do dospělosti. Když se mi narodil syn, začala jsem fotit snad úplně všechno. Jak jí, jak se směje, jak spí...no však to sami znáte :-). Alba se začínala plnit jedno za druhým a já jsem na své fotky měla větší a větší nároky. Někdy v pěti letech  začal syn hrát fotbal a to byl asi ten bod zlomu. Určitě máte vlastní zkušenost, jak těžké je vyfotit dítě, když v jedné vteřině je tam a ve druhé už na druhé straně polokoule. A tak jsem po pár pokusech zachytit ho ve hvězdné póze, kdy střílí rozhodující gól a je jasné, že si ho všimnou minimálně v Barceloně, přišla na to, že takhle to dál nepůjde. Fotka, kterou budu k obdivu vnucovat rodině, přátelům, známým a paní za kasou v potravinách, musí přece nějak vypadat. Nakoupila jsem všemožné knihy s tématikou o focení, začala číst odborné články, rady a tipy na internetu a učila se. Nejdřív to šlo ztěžka. Nechápala jsem, co mi ten text má vlastně říct a proč všichni používají termíny, o kterých jsem v životě neslyšela. Byla to dlouhá cesta a stále je. Člověk se pořád učí. Zvlášť ve fotografii je velký prostor k dalšímu a dalšímu vývoji a to mě na tom tak baví. Nejsem člověk, který si řekne: "Fajn, tak teď jsem se to naučila, pohoda, můžu vydechnout." Pak přestanete odvádět maximum a tohle já nechci. Mým přáním je, abychom společně tvořili vzpomínky, zaznamenávali krásné chvíle na snímcích, ke kterým se budete vždy rádi vracet. Fotografie je kouzelná, dokáže zastavit čas :-). Já jsem fotografii naprosto propadla a ta teď tvoří nedílnou část mého života, bez které už si svůj svět nedokážu představit.